Část tebe si hraje někde tam nahoře mezi hvězdami. A kdo může říct, jestli to tak je nebo není? NIKDO. Neexistuje nikdo, kdo by toto dokázal vyvrátit a nebo potvrdit. V tomto ohledu žádná absolutní pravda není.
Velká část rodičů po ztrátě svého miminka hledá odpověď na otázku, kde jejich miminko je teď. Nemyslí tím fyzickou schránku jejich těla, o té ví, kde je. Ale kde je jejich duše?
Pro spoustu lidí by tato otázka mohla znít šíleně, ale není šílená vůbec. Je naprosto přirozená a normální. Nalezení této odpovědi může přinést tomuto rodiči do života alespoň trochu klidu a míru.
Rodič ve chvíli té nejintenzivnější bolesti je pronásledován obrovským množství myšlenek, které ho trýzní. Nepřestávají, nemizí a mluví tak nahlas, že je nedokáže utišit. Na tyto myšlenky a otázky se snaží najít odpovědi. Je to neustálý hon za odpovědí, kterou hledá všude, kde se dá, ale často ji nemůže najít. Postupně se tedy stane to, že si odpovědi na tyto otázky začne vytvářet sám. Sám v sobě. A jedna z těch odpovědí bývá právě taková...že si hraje někde mezi hvězdami.
A pokud i ty hledáš odpovědi na tyto otázky na které ti nemůže odpovědět nikdo - je naprosto v pořádku, že si odpovědi vytváříš sama. Není to známka toho, že jsi blázen nebo fanatik. Je to známka toho, že jsi právě našla jednu z cest jak alespoň z části utišit svou bolest. Začínáš nalézat způsob jak na otázky, které tě každý den pronásledují hledat odpovědi.
Víš, kdo z nás dokáže s jistotou říct, kde teď skutečně je duše tvojí malé/velké hvězdy...nikdo. A pokud si v sobě tuto odpověď dokážeš nalézt, je to to nejlepší, co pro sebe můžeš udělat. Že je to pro ostatní odpověď šílená a nesmyslná? Co na tom záleží? V tuto chvíli je podstatné, že tomu věříš ty sama. Nalézáš zpátky tu víru, kterou ti toto trauma vzalo. A pokud máš pocit, že to tak skutečně cítíš...ty jediná jsi v tomhle PANÍ PRAVDA. Jsi paní pravdou sobě samé a je to v pořádku.
Každá z nás si po nějaké době začne nalézat tyto pravdy uvnitř sebe a právě tyto pravdy nám umožňují se s danou situací vyrovnat a zastavit ten neuvěřitelný chaos uprostřed kterého jsme se ocitly. A jestli jsem si v sobě já také tyto své pravdy hledala? To víš, že ano...staly se pro mě kotvami.
Já sama jsem si v sobě vytvořila svojí story - tu svojí pravdu, která je jenom moje a ty uděláš pravděpodobně po nějaké době to samé. Naše pravdy se nebudou tolik lišit nicméně je na každé z nás jaká z těchto pravd bude blízko tvému dnes rozbitému srdci. Víš ono tohle je nakonec to jediné, co ti zůstane...a je to také to jediné, čím si ty sama můžeš pomoct. Přijmout realitu...svým vlastním způsobem. Nikdo ti nemůže říkat jak by ten způsob měl vypadat a čemu by jsi měla věřit. Často se říká, že není dobré žít v pohádkách...ale tato situace je jedna z těch, kde je to stoprocentně povolené. Víš i já sama mám nahoře svoji hvězdu a věřím, že skutečně si ta jedna moje malá hvězda hraje mezi těmi ostatními. Neexistuje nikdo, kdo by mi mohl tuhle víru vzít...a stejné je to i u tebe. Záleží na tobě kde najdeš tu svou pravdu...a v jaké formě uvidíš tu svojí malou hvězdu.
Kommentare